Musílek Blog

23.08.2010

.: BLUDNÝ KOŘEN -

To kdesi ležel bludný kořen

Ví Bůh čím cestu obelhal

V zatáčkách času zítřek hořel

než místo světla přišla tma

Že nikdo neznal cestu zpátky

každý šel tam kam jiní šli

Sen o zítřku byl příliš vratký

až zabloudil v tom bludišti

Teď dlouhou cestou unaveni

už ani nedržíme stráž

u ohňů co se v popel mění

a šeptáme Kde domov náš

....

15.08.2010

.: HODNĚ VELKÁ VODA -

Před více než pětčtyřiceti lety jsem byl účasten na povodni která souvisle zaplavila Jihoslovenské povodí Dunaje. Množstvím rozlité vody i velikostí zaplaveného území to byla událost v tehdejším Československu, nesrovnatelná s ničím před tím a s ničím potom. Strávil jsem v záplavové oblasti více než jeden měsíc a to od chvíle kdy se začínala voda Dunaje rozlévat po Žitném ostrově až do chvíle kdy oblast převzali civilní orgány. Zažil jsem zde evakuace jednotlivých usedlostí i tehdy největší československé vesnice Kolárovo čítající jedenáct tisíc obyvatel. Pamatuji stovky zborcených domů nepředstavitelně veliké hromady mrtvých zvířat odvážených do kafilerií mimo záplavovou oblast, mrtvé ulice kterými jsme projížděli na pramicích a hledali případné opozdilce uvízlé v padajících objektů. Z půdy polozborceného stavení jsem za asistence příbuzných děvčete vytahoval truhlu z budoucí výbavou a sloužil částečně jako převozník i pro ty z obyvatel, kteří se chtěli rozloučit se svoji minulostí. Velikost vodního jezera se rovnala téměř velikosti dnešních krajů a tak mnohé věci nelze vůbec srovnávat s lokálními katastrofami současných let. Je zde pouze jeden podstatný rozdíl. Lídé z postižené oblasti, až na příslušníky té nejstarší generace opouštěli své domovy s výrazně jinými pocity. Nebojovalo se o majetek, který byl ponechán vodě. Trosečníci byli převážně vybaveni nejnutnějšími doklady, plátem slaniny a demižonem pálenky. Přes katestrofální důsledky mezi evakuovanými nepanovalo zoufalství ale důvěra v budoucnost. Solidarita státu, podniků a družstev v této oblasti během relativně krátkého období vrátila kraji nejen původní tvář, ale masivně zvedla i životní úroveň většiny postižených. Vnímání materiálních ztrát bylo tehdy jiné, budoucí perspektivy zřetelnější, lidská solidarita spočívala více v reálné pomoci než v organizování sbírek a drobných finančních darů. To přijetí tehdejšího stavu, vyrovnání se s úderem a překonání následků, nebylo pouze záležitostí jednotlivců, ale tak trochu mravenčím úsilím celé komunity. Samozřejmě, že nás přírodní jevy občas zaskočí a že ani do budoucna nelze vyloučit jejich dopad na jednotlivce a celou společnost. Proto nepopisuji co kdy kde a za kolik, ale spíše individální pocity lidí, které se posouvají a to nejen v této oblasti do území nepříslušnosti a samoty.

11.08.2010

.: SRPNOVÝ DÉŠŤ -

Kapičky vody na stéblech trávy

déšť kolem prošel po špičkách

Povadlé stonky poopravil

z polehlých mezí spláchl prach

Jenže pak voda přitlačila

louku si vzala útokem

do domů vpadla její síla

svým dravým proudem zryla zem

Teď v troskách louží zrcadlí se

jen proměnlivost bezčasu

Hloubka co nezná lidskou tíseň

a tíži lidských zápasů

3.08.2010

.: Srpen 2010 -

Po dlohých letech byly vytvořeny a částečně aktualizovány nové strány. Přístup k nim je přes starou původní adresu odkliknutím kolonky přechod na nové stránky. Je zde možno nalézt soubor všech knih které jsem doposud vydal, Ve fotogalerii naleznete část nových fotografií ze života. Nahlédnout lze i do souboru Sondy, který je podobou 27 čísel sešitů vydávaných v dávné minulosti a v originále uložených v specializované knihovně na Senovážném náměstí v Praze. Na stránkách lze otevřít i některé další publikace a to jak z tištěných nebo elektronických medií. Otevřením těchto stránek jsem asi na půl cesty proti plánované kapacitě. Zbývá doplnit asi deset dokončených rukopisů, které jsou připraveny k vydání. Na zveřejnění čeká i mnoho drobností nakupených v soukromém archivu. Věřím, že všechno podstatné by se mělo zobrazit do konce letošního roku. Tolik k novým stránkám.

     Další aktivita, kterou bych chtěl dotáhnout do konce je plánované vydání knihy " Cestovní deník " s podtitulem Aforismy a úvahy. O svých dalších literárních plánech se v tuto chvíli nechci rozpisovat neboť jejich realizace je podmíněna i řadou neliterárních čiností ve kterých letošní rok také spěji do finále. Je to například závěrečná část rekonstrukce zahrady, kompletní probírka všemi záznamy, knihami a dalšími relikviemi navršenými životem a časem, plus nastavení pravidel odpovídajících mému věku. Pokud se mi do konce roku podaří naplnit podstatnou část mých plánů, budu v případě dobrého zdraví připraven uvažovat i o nových projektech. Chtěl bych samozřejmě realizovat i mnohá setkání a rozfoukat jiskřičky utlumených aktivit, které tento rok odsunul stranou. ...

23.07.2010

.: NOVÉ STRÁNKY -

 Již dlouho jsem usiloval o rekonstrukci a doplnění stránek na kterých je i tento můj blog. Čas se naplnil a během čtrnácti dnů by se jejich podoba měla stát přístupnou. Nové bude uspořádání a zkompletování vydaných knih, zajímavé ukázky z dalších publikací, rozšířená fotogalerie a další novinky. Stará podoba stránek by měla být zachována v souboru "Historie". Přibude i podstatně rozšířený soubor uzavřených rukopisů připravených k vydání.  Myslím si, že tato proměna, ač s určitým zpožděním vůči mému přání dozraje v pravý čas, kdy mnoho přežilého spěje ke svému konci a věci nové se začínají ještě rozespale rozhlížet po nových alternativách

11.07.2010

.: Čas slunce -

Horké letní dny mne zastihly v zahradě pod korunami stromů. Dokončoval jsem dlouhodobé práce a naštěstí jsem to podstatné stihl ještě před příchodem žáru, který se už několik dní zvyšuje. Čas je poznamenán malátností. Posekaný trávník žloutne, letní ovoce kvapem zraje. Na záhoně u plotu rozkvétají lilie, sklizeň jahod je dokončena. Než uběhne týden ztmavnou červené bobule rybízu, angrešt začne sládnout, mezi velikými zelenými listy se objeví první cukety. Několik dní budu mimo svůj zahradní výběh, mimo literaturu, mimo vysočinu. Druhá polovina července otevře cestu k podzimu. Vždyť až se nás nečas podzimu zeptá, je dobré být připraven. Článek o Máchovi, probírka letošní produkcí veršů, starosti materiálního rázu a další věci které jsou ještě za oponou času. Ve chvíli kdy vytrvale praží slunce je příjemné přehlédnout dokončenou práci a nabírat sílu pro to co příjde. Nový den, nový měsíc, nový rok to všechno jsou výzvy zítřka. Snad i toto zastavení, několik setkání s lidmi a obrysy příštích cílů přispějí k chuti do práce i jejímu úspěšnému dokončení. Kruh velmi těžkého roku od léta do léta se uzavírá. A tak sobě i Vám všem, kteří čtete tyto řádky přeji šťastné vykročení do míst kde bude slunce i stín v inspirující rovnováze.    

4.07.2010

.: TICHÁ JISTOTA -

Přeji dnům které zmítají mým vorem

ať v jejich vlnách krása přetrvá

Jak radar cítím každým živým pórem

sen který se mi dávno zdá

Proplouvá vodou blížící se ústí

Moře se zdá být na dosah

Jak bych se mohl vesla pustit

a obtížím ho odevzdat?

Moře je blízko

Slova ztrácí váhu

Že je vor křehký?

Lásko já to vím

Děkovat lze jen za odvahu

za jasný směr

a mlčení

21.06.2010

.: PRAHA 19. ČERVNA -

Ve stínu společenského pohybu určeného povolebními kongresy a jednáními, proběhla i Valná hromada Obce spisovatelů. Bylo to setkání narychlo připravené a reagující na nevalné hospodářské podmínky státu, na dávná, hrdě lehkomyslná rozhodnutí prvních statutárních orgánů i na různé fámy kolující členskou základnou. Jak už bývá zvykem katastrofické scénáře se nenaplnily. Asi bude obtížné udržet předestřený kurz budoucích akcí, ale za sebe mohu říci, že tomuto pokusu obrody věřím a jsem připraven přispět k jeho naplnění. Závěry z jednání i příslušné usnesení se objeví v příštím čísle čtvrtletníku Dokořán.

     Věřím, že se pozvolna odrazíme od pomyslného dna a vrátíme slovům význam, který jim patří.  Zdá se, že společenské vědomí přes všechna chybná a zavádějící rozhodnutí začíná hledat vlastní novou cestu.   

17.06.2010

.: PTAČÍ LETKA -

Lítá rozdrážděná ptačí letka

od ničeho do nikam

Nemá cíl

a nemá s čím se setkat

Pozvolna si myslet odvyká

Žije v dojmech

Stavbou vzdušných zámků

skutečnosti proměňuje v klam

Levá pravá východ západ

jako když se klubko zamotá

Krajina tam zdola

vzhlíží bez pohnutí

k mizející víře

v ztrouchnivělé sny

Všechno zná

Vždyť všechno už tu bylo

přesto

vlastním očím nevěří

10.06.2010

.: Příkopy podél cest -

Čím déle chodí člověk po světě, tím více mu cesty po kterých jde něco připomínají. Okolí jeho rozhodnutím přikládá většinou milné pohnutky. Samozřejmě, že by nebylo nemožné ledacos vysvětlovat. Čím je ale člověk starší tím má menší potřebu obhajovat a vysvětlovat. Nějak dopředu ví, že ke zkušenosti musí každý doputovat vlastní cestou a jakékoliv řeči o bludných kořenech jsou marné a kontraproduktivní. V dnešní době jsou zkušenosti podepřené věkem považovány za cosi přežitého. Ano je pravda, že se doba převratně mnění. Mnoho zmodernizovaného zboží, má jiné součástky, jiné tvary a jiné způsoby ovládání. V technických problémech se my starší občas ztratíme a potřebujeme radu. Konečně víme, že nechat si poradit není nic ponižujícího. Pokud se zamyslím nad tím přívalem nového nemohu nevidět to podstatné co se nezměnilo. Všechno o čem mluvím má sloužit ať už oprávněným nebo i nesmyslným touhám člověka. V tomto smyslu se svět až tolik nezměnil. A tak jdem po cestách které mají rychle se proměňující příkopy a jen málokdy jsme schopni připustit, že ta proměnlivá kulisa kolem je pouze slupkou či měnícím se pozlátkem našich životů. Jediné co je trvalé jsou právě oblázky vrzající pod uspěchanou chůzí. Stejní jsme i my kteří procházíme stejnými cestami i když nás okolí přesvědčuje, že se jedná o zcela jinou krajinu. Vím, že to o čem hovořím neotevírá žádný doporučený směr. Abych pravdu řekl nepovažoval bych to za rozumné. Chtěl bych asi jediné. Pokusme se držet směr, který není ovlivněn koloritem přítomné chvíle a nekličkujme. Pokud si budeme vybírat svou cestu podle málo proměnlivých lákadel, třeba i spadneme občas do příkopu, ale určitě nezabloudíme.  

3.06.2010

.: KMEN -

Že špatné chvíle míří k dobru?

Většinou je to lichý sen

Já dobře vím že v zemi obrů

jsme jenom trpasličí kmen

Většinu cílů odsouváme plaše

a uhýbáme překážkám

s vírou že David Goliáše

porazí bez nás zcela sám

Pokud se přesto někdy stane

že po ulicích vzpoura zní

svůj zítřek rychle přenecháme

těm kteří si ho přivlastní

Až prolistuje náš krok všemi

z cest které matou lidský svět

snad propojíme sny i zemi

a začneme si rozumět

31.05.2010

.: FÉNIX -

Nevzhledné peří od popela

drápky a zobák jen tak tak

Ve mně i v tobě nejistota hlodá

Je to jen přízrak nebo pták?

Těžko lze věřit že kdy vzlétne

že doroste a zesílí

Však tichý hlásek uvnitř šeptá

Co myslíš? Kdy mu věřili?

A přesto stokrát kroužil vzduchem

Do hlíny sražen znovu vzlét

Dal oči slepým budil hluché

a smazal slovo naposled

28.05.2010

.: OBRAZY -

Budit se s ránem v kouzelné zemi

bylo by snadné mraky rozehnat

Vystoupit z rámu pozadí změnit

poručit slunci kdy má hřát

My ale žijeme teď a tady

Rámy se chvějí Plátno sevřel chlad

Usedlost pohybu odkrývá vady

Nedokážeš ji osedlat

A přesto umíme něco změnit

Podepřít zítřek vzbudit naděje

Kde mrazy nespálí příští probuzení

i dech nás zahřeje

21.05.2010

.: CHOBOTNICE -

Během života jsem stačil zaznamenat tolik pokusů o zásadní změny, že na ty aktuální pohlížím se shovívavým pousmáním. To probublávání spasitelských představ probíhalo i za minulého režimu i v polistopadových časech. I když se občas podařilo vytvořit model čehosi co mělo hlavu a patu, po uplynutí relativně krátké doby, byly výhonky nového, zdušeny chobotnicí administrativního systému, osobními zájmy vlivných jednotlivců, ale i lhostejností většiny, která nedokázala dlouhodobě bránit nastavený směr. Na rozmělňování čehokoliv je tato chobotnice vybavena dokonale. Odseknout některé z jejich chapadel je možná důvodem k chvilkové oslavě, ale dorůstající výběžky úspěch tohoto aktu rychle smaží. Příležitost, rozmetat tuto obludnost stojící mimo politická seskupení, jsme již mnohokrát promarnili. Nemyslím, že dnešní návody jsou nadějnější proti těm minulým. Ono hlasitěji křičet neznamená být blíže reálnému řešení. Rozhodujeme se srdcem, ale srdce se dá snadno ošálit. A co navíc s těmi kterým tento orgán zarostl trním? Možná by bylo lidsky prospěšnější, méně hledat mezi volebními alternativami a více nahlížet do vlastního nitra. Vždyť sliby slov, urážky a způsoby skvělých řešení zmizí jako sopečný prach a jako vždy nám zůstane pouze naše holá lidská existence....

13.05.2010

.: UZLÍKY -

Na zkrabacené šňůrce uzly

jsou jako trní nedobytné

Neprotáhnem je jehlou zítřka

Ouško se drsné hrany chytne

Dál nepropustí nic co drhne

Ani silou je nepřetrhneš

Jen v trpělivém rozplétání

ta bezmoc konat časem zplaní

A tak si říkám: Máme vůli?

Abychom slabost překlenuli?

A tuto výzvu hrdě zvedli?

Co na to řeknem oušku jehly?

6.05.2010

.: Hitler v nás -

Je tomu zhruba osmdesát let kdy francouský publicista Max Picard napsal knihu o rodícím se fašismu. Odkazy na knihu lze najít na internetu a po usilovném pátrání snad i v běžné knižní podobě. Její přečtení určitě stojí za to. Když se její první vydání objevilo na francouském knižním trhu, byl Adolf Hitler ještě téměř neznámou figurkou na šachovnici evropské politiky. Kniha nemluví o důsledcích, ale o příčinách. O rozpoznávacích znacích které signalizují příchod zla. Nebudu zde popisovat tehdejší proměny společenského vnímání. Ostatně příznaky tehdejších selhání přetrvaly čas a příležitostně vystrkují svá chapadla i v našich časech. Zůstává jediná otázka: Komu to prospívá? Možná že v dnešní době může být snadněji dešifrovatelná, Přes proměnu kostýmů zůstávají základní mechanismy téměř stejné. A tak zkouším porovnávat a hledat odpověď. 

2.05.2010

.: První máj -

 Včerejší večer zde na vysočině byly stromy obsypané květy. Třešně, blumky, rozvijející se poupata jabloní i náznak příštích květů na švestkách. Příroda plnila svůj plán dle dávného nastavení ve svém stárnutí i obnově, ve zpěvu ptáků i karavaně mraků plujících oblohou. Svět lidí se potýkal se zvyklostmi a problemy které si neustále připravuje aniž by ctil svou propojenost s vlastní zemí. Pobřeží USA zalila ropná skvrna z neustále chrlícího vrtu, Řecko se zmítalo v demonstracích proti krizovému účtu vystavenému lehkomyslnosti, v různých částech světa se slavil svátek práce a v Čechách probíhala předvolební kampaň v duchu když nevyhrajeme my, ti druzí všechno zkazí. Ve stínu Máchova Máje proběhlo i kolektivní líbání na Petříně aby mohlo být vzápětí zapsáno do jakési knihy rekordů. Nevím zda si ctitélé Máchy uvědomovali absurditu svého počínání. Ač nejsem příznivcem dávné romantiky, přece jen mám v úctě projevy lásky z kterých nelze udělat šou, ani matematickou olympiádu. Možná by se aktéři podobných akcí podivili, jak velmi se jejich jednání v tomto případě ale i v jiných záležitostech, blíží kolektivismu proti jehož minulým projevům s oblibou protestují. Snad by si tyto excesy zasloužily podrobnější sociologickou studii. To že první máj proběhl v Čechách poklidně možná svědčí i o rostoucí únavě z agresivních výkřiků, vzájemného překřikování i nedostatku vůle k společnému hledání východisek. Vrátím se k rozkvetlým stromům na zahradě. Jejich stabilita je bezesporu dána hloubkou jejich kořenů. Snad nás společné problémy časem také zatlačí do země odkud stoupá síla do kmenů, větví, listí i květů.   

22.04.2010

.: Zrychlený čas -

  Běh událostí, po úporné zimě, nabral nebývalé tempo. Pád předsedy druhé nejsilnější politické strany, smlouva mezi USA a Ruskem, jmenování Dominika Duky, pád polského vládního letadla, sopečný prach nad Evropou a dnešní rezignace přededy poslanecké sněmovny. Při pozornějším sledování by se tato řada jistě dala doplnit o další možná ne tak očividné ale podobně významné pohyby, které se dotýkají středu Evropy. To všechno v krátkém časovém úseku. Je velmi pravděpodobné, že serie překvapujících zpráv bude pokračovat. Jsou prostě období dlouhého ticha i období velmi hlučná. Už v Knize knih se nám připomíná čas setí a čas sklizně, čas rození a čas umírání a další tvářnost těchto proměn v užasných metaforách. I příroda se po neobvyklé zimě probouzí možná rychleji a úporněji. I já jsem spěchal, velmi spěchal a odklízel ze své cesty všechno zadržující můj čas. Neřikám si s Faustem " Vteřino stůj ". Stejně by můj výkřik zůstal nevyslyšen. A tak dále zůstávám tichým svědkem událostí se snahou porozumnět a pochopit

15.04.2010

.: MOTÝLCI -

Motýlci našich ideí

s polámanými křídly

už vlastně ani netuší

kam míří a kde bydlí

Minulost stírá jejich pel

zítřek se o slovo hlásí

a nikde žádný spasitel

co by je vedl a spasil

A tak se zvolna převrací

v krajinách vybledlých lesků

tam někam

někam dopředu

k novému velkému třesku

11.04.2010

.: Jsou roky -

Jsou roky v kterých plyne čas

jak líná řeka zpomalená suchem

Škorpením nezní žádný silný hlas

Hladina vázne pod nehybným vzduchem

Pak příjde zlom A teď je možná tady

Mění se tempo rytmus intenzita

Vzrušení vrabci křičí do zahrady

tajemství do té doby skrytá

Co chtějí sdělit? Zatím těžko říci

Těch náznaků jsou nekonečné fůry

Jedno je jisté Pod poklicí

zraje chuť jiné receptůry